Štěňata

Když jsme byla miminka, hlídala nás maminka. 
Někdy nás i tatínek zabaloval do plínek.

Plínky už teď nenosíme, na kočárku nejezdíme.
Už chodíme do školky pro kluky a pro holky.

Když se ráno sejdeme, hezky se přivítáme.
Po svačince máme práci, jsme tady i pro legraci.

Společně si zpíváme, tancujeme, kreslíme.
Slova jako DÍKY, PROSÍM používat umíme.

Po obídku na lehátku, počkáme si na pohádku.
Po pohádce svačinka a pak přijde maminka.

Začátek byl trošku dřina, někdy slzy, jindy psina.
Poznali jsme nové hračky, už nebudou žádné plačky.

Káťa s Ivou nejsou děti! (těch je tady jako smetí).
Jsou to úči, vše nám radí, protože jsme kamarádi.

My to zvládnem, my to dáme, my už nejsme děťátka,
Už jsme zase o rok starší, říkají nám ŠTĚŇÁTKA.